Vedení Nejvyššího soudu jednalo se členy Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR o aktuálním stavu české justice a také o tom, jak si naše justice stojí v evropském kontextu
Poslední jednání s poslanci Ústavně právního výboru se konalo předloni v září, loni v dubnu pak navštívili Nejvyšší soud v Brně senátoři Ústavně právního výboru Senátu. „Pravidelná setkáni jsou potřebná, abychom se vzájemně informovali a nekomunikovali spolu například jen přes prostředníky anebo dokonce přes média. Přestože moc zákonodárná a soudní mají být od sebe striktně odděleny a jedna na druhé nezávislé, musíme vědět, kdo na čem pracuje, jaké má třeba názory na chystané nové právní úpravy, jak vnímá resortní rozpočet nebo personální otázky,“ vysvětluje potřebu pravidelného dialogu mezi soudci a zákonodárci předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy.
Zástupci Nejvyššího soudu na jednání ve středu 15. března znovu zopakovali, že česká justice je poměrně rychlá, přestože na veřejnosti se její rychlost opakovaně kritizuje. Například podle poslední hodnotící zprávy Evropské komise EU Justice Scoreboard 2022 je Česká republika mezi zeměmi Evropské unie na 3. místě, co se týče rychlosti rozhodování na všech stupních soudní soustavy ve sporných civilních a obchodních věcech. Problémem může být například vysoká zatíženost soudů, kam ročně míří v zemi s 10 000 000 obyvatel na 800 000 různých druhů podání. Samotný Nejvyšší soud aktuálně na svém civilním úseku v převažující dovolací agendě rozhoduje průměrně za 160 dnů, v trestních věcech je to pak průměrně za 40 – 50 dnů. Současných 70 soudců spolu se soudci stážisty ročně rozhodne anebo vyřídí na 7 000 věcí.
Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy spolu s místopředsedou Petrem Šukem v kontextu s výše prezentovanými statistikami opět přítomným poslancům připomněli, jak složitě nyní hledají soudy v celé republice zaměstnance. Nejhůře jsou na tom soudní kanceláře anebo IT oddělení. Dlouhodobě podfinancované soudy nejsou se svými nabízenými tabulkovými platy zapisovatelům/zapisovatelkám, protokolujícím úředníkům/úřednicím, informatikům/informatičkám anebo zaměstnancům údržby schopny konkurovat na trhu práce.
Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností
Podobné tiskové zprávy
Předseda Nejvyššího soudu, Petr Angyalossy, přijal dne 4. 12. 2024 delegaci vedenou předsedkyní Ústavního soudu Kosovské republiky, paní Gresou Caka-Nimani, která do Brna zavítala spolu s dalšími soudci a soudkyněmi Ústavního soudu Kosova a zástupci Rady Evropy z Kanceláře Rady Evropy v Prištině. Setkání se soustředilo na problematiku nezávislosti justice, zajištění spravedlivého soudního procesu a posilování právního státu.
Delegace Nejvyššího soudu Rumunska, vedená předsedkyní soudu Corinou-Alinou Corbu, jednala se zástupci českého Nejvyššího soudu na třídenní oficiální návštěvě ve dnech 15.–18. dubna. Hlavním tématem návštěvy rumunského Nejvyššího soudu bylo posílení mezinárodní spolupráce a výměna zkušenostní v oblasti justice.
Předseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D., se dnes sešel s děkany všech čtyř právnických fakult (s prof. JUDr. Radimem Boháčem, Ph.D., z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, s doc. JUDr. Mgr. Martinem Škopem, Ph.D., z Právnické fakulty Masarykovy univerzity, s doc. JUDr. Václavem Stehlíkem, LL.M. Ph.D., z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a s JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, PhD., z Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni), aby spolu dojednali užší spolupráci. Domluvili se na tom, že fakulty umožní soudcům ve větší míře přístup k odborným pracím vypracovaným na jejich půdě pro možnost využití těchto akademických úvah a závěrů v rozhodovací praxi soudů. Na druhé straně se fakulty ve větší míře zapojí do procesu připomínek k rozhodnutím, která jsou navrhována k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, aby se názory akademické obce více prolínaly s praxí soudů.