Vedení Nejvyššího soudu jednalo v Brně se členy Ústavně-právního výboru Senátu ČR o české justici, jejím stavu i změnách, které potřebuje
Pravidelná setkání soudců Nejvyššího soudu se členy ústavně-právních výborů Senátu či Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na čas přerušila koronavirová pandemie, a tak senátoři zavítali na Nejvyšší soud v úterý 19. dubna 2022 poprvé od května 2019. I proto se diskutovalo o celé řadě témat. Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk mj. poukázal na potřebu revize finančního a personálního zabezpečení justice, jakož i na nezbytnost dalších změn, jež soudcům umožní reagovat na měnící se společenské a technologické podmínky. Tématem byla i role Nejvyššího soudu, resp. všech vrcholných soudů, v 21. století, ke které Petr Šuk poznamenal: “Základním a nenahraditelným posláním Nejvyššího soudu je sjednocovat výklad právních předpisů. Má-li být schopen je plnit, musí se přetransformovat z velkovýrobny rozsudků na skutečně špičkové soudní těleso.“
Z pozice předsedy expertní komise pro přípravu nového civilního soudního řádu pak Petr Šuk informoval přítomné senátory o stavu legislativních prací v oblasti občanského práva procesního.
Předseda trestního kolegia František Púry pak společně s předsedou senátu trestního kolegia Jiřím Říhou, který zároveň předsedá tzv. malé komisi pro přípravu trestního řádu, seznámil senátory s aktuálním stavem vznikající nové procesní normy trestního práva.
Ředitel kanceláře předsedy Nejvyššího soudu Aleš Pavel následně senátorům pomocí poslední hodnotící zprávy EU Justice Scoreboard prezentoval komparativní srovnání české justice s dalšími státy Evropské unie. Znovu v té souvislosti zaznělo, že české soudnictví určitě snese srovnání s vyspělými evropskými demokraciemi. Co se týče délek soudních řízení, pohybujeme se přibližně v první čtvrtině nejlépe hodnocených států Evropy, a to i přesto, že například výdaje na soudnictví patří v přepočtu na HDP v naší zemi v rámci evropského srovnání k těm nižším.
Oddělení styku s veřejností
Nejvyšší soud