Nejvyšší soud rozhodl ve věci omluvy za výroky pronesené na půdě Poslanecké sněmovny
Nejvyšší soud (NS) rozhodl v senátě č. 25 občanskoprávního a obchodního kolegia, složeném z předsedkyně Martiny Vršanské a soudců Hany Tiché a Petra Vojtka, ve věci sporu o ochranu osobnosti žalobce a dovolatele Miroslava Kalouska proti žalovanému Andreji Babišovi.
Dne 11. 7. 2018 na schůzi Poslanecké sněmovny živě přenášené televizní stanicí ČT 24 žalovaný jako předseda vlády a poslanec při projednávání otázky důvěry vládě na adresu žalobce, též poslance, mimo jiné uvedl: „on, který rozkrádal Ministerstvo obrany a zabil lidi cez padáky“. Za tato tvrzení se žalobce domáhal omluvy a prohlášení, že výroky jsou nepravdivé.
Okresní soud Praha-západ rozsudkem ze dne 18. 9. 2020 žalobu částečně zamítl, pokud jde o konstatování, že výroky jsou nepravdivé, ale uložil žalovanému, aby se za výroky omluvil. Krajský soud v Praze k odvolání žalovaného usnesením ze dne 25. 2. 2021 zrušil rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené vyhovující části výroku a věc mu v daném rozsahu vrátil k dalšímu řízení. Poté Okresní soud Praha-západ rozsudkem ze dne 28. 7. 2021 zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal omluvy. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 1. 2022 potvrdil zamítavý rozsudek okresního soudu a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
NS dospěl k závěru, že dovolání je přípustné a důvodné, protože odvolací soud se odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu při posouzení otázek pasivní věcné legitimace a povahy předmětných výroků. Fyzická osoba, jejíž osobnost byla neoprávněně dotčena, má právo se proti škůdci domáhat zadostiučinění za nemajetkovou újmu. V tomto případě se neoprávněného zásahu do osobnostních práv žalobce sice dopustil člen státního orgánu, za jehož jednání zásadně odpovídá stát, daný projev však vzhledem k okolnostem věci nelze považovat za výkon veřejné moci, ale za vybočení z výkonu funkce předsedy vlády (tedy tzv. exces). Výroky, jimiž v rámci uvedeného proslovu žalovaný nařkl žalobce z podílu na smrti třetích osob a z rozkrádání veřejných financí, nemají žádnou obsahovou souvislost s otázkou, zda vládě lze projevit důvěru, či nikoli. Žalovaný jimi sledoval své zcela osobní zájmy, když emotivně reagoval na projev žalobce, jejž sám pokládal za osobně urážlivý. Nejednalo se ani o výroky, které by bylo možno pokládat za formu politického boje. Za újmu jimi způsobenou proto neodpovídá stát, ale žalovaný sám. Žalovaný je ve věci pasivně legitimován a bylo namístě se dále zabývat povahou předmětných výroků a tím, zda zasáhly do osobnostních práv žalobce.
NS nesouhlasil se závěrem odvolacího soudu ohledně povahy předmětného výroku. Na rozdíl od něj uzavřel, že výrok „rozkrádal Ministerstvo obrany a zabil lidi cez padáky“ je navzdory své sporné jazykové kvalitě celkem jasným skutkovým tvrzením o tom, co podle žalovaného žalobce udělal. V daném projevu není obsažen žádný hodnotící prvek, proto jej nelze označit za hodnotící soud ani za výrok tzv. hybridní. Předmětný výrok je skutkovým tvrzením a soudy nedospěly k závěru, že žalovaný prokázal jeho pravdivost. Dlouhodobě se objevující spekulace v médiích a na sociálních sítích vyvolávající pochybnosti o osobě žalobce nejsou způsobilé prokázat pravdivost výroků, že žalobce rozkrádal veřejný majetek nebo způsobil smrt další osoby.
Veřejně pronesená tvrzení, že žalobce za svého působení na ministerstvu obrany rozkrádal veřejný majetek a že zavinil něčí smrt, pak nepochybně byla způsobilá se žalobce dotknout. Jsou to závažná obvinění a nelze je bagatelizovat ani odkazem na pokleslou úroveň politické debaty ani poukazem na spekulace médií o roli žalobce v aférách minulých let. Předmětné výroky by důvodně nesla úkorně každá osoba v postavení a na místě žalobce, a to i s přihlédnutím k tomu, že jde o osobu veřejně činnou. Takové výroky neomlouvá ani dlouholetá nevraživost a pokleslost vzájemného projevu mezi oběma stranami.
NS proto změnil rozhodnutí soudu odvolacího a uložil žalovanému, aby na schůzi Poslanecké sněmovny následující po právní moci tohoto rozsudku přednesl za předmětný výrok omluvu žalobci a aby do tří dnů od právní moci rozsudku odeslal na adresu žalobce písemnou omluvu téhož znění.
Rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1637/2022 bylo dnešního dne vyvěšeno na úřední desce NS, kde bude dostupné až do jeho svěšení po dobu 15 dnů.
Bc. Gabriela Tomíčková
tisková mluvčí