Nejvyšší soud vrátil rozhodnutí ve věci náhrady ušlého zisku z nelegální činnosti k novému projednání
Senát Nejvyššího soudu (NS) ve složení z předsedy Pavla Simona, který byl zároveň i soudcem zpravodajem, a soudců Víta Bičáka a Viktora Sedláka vrátil k novému projednání případ, v němž soudy přiznaly žalobci na základě zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nárok na náhradu ušlého zisku. Žalobce se domáhal náhrady ušlého zisku za období, kdy byl omezen na osobní svobodě v důsledku nezákonného trestního stíhání. Tvrdil, že mu bylo znemožněno vykonávat výdělečnou činnost v USA, kde pracoval jako řemeslník a zaměstnanec, ale bez příslušného pracovního povolení.
NS se zabýval otázkou, zda zisk žalobce byl ziskem dosaženým protiprávní činností. Pokud by tomu tak bylo, nemohl by se žalobce domáhat jeho náhrady, neboť v souladu s § 6 odst. 2 občanského zákoníku nikdo nesmí těžit ze svého protiprávního činu.
V obecné rovině je třeba podle NS rozlišovat dvě kategorie případů:
* Zisk dosažený činností, která je za všech okolností protiprávní (např. trestnou činností), v takovém případě nelze nárok na náhradu ušlého zisku přiznat.
* Zisk dosažený činností, která je z určitého důvodu právně nesouladná (typicky pro absenci veřejnoprávního povolení), ale tuto protiprávnost lze dodatečně zhojit, přičemž tato protiprávnost nemá vliv na soukromoprávní nárok na realizaci zisku, v takovém případě je nárok na náhradu ušlého zisku zásadně možný.
NS zdůraznil, že je třeba posuzovat každý případ individuálně a zkoumat, zda rozpor s veřejným právem má vliv na soukromoprávní nárok na realizaci zisku. Městský soud v Praze se však v daném případě nezabýval otázkou, zda z hlediska rozhodného práva, kterým se řídily poměry žalobce při realizaci zisku, šlo o zisk právně souladný, tj. soudně vymahatelný, kdy by byla náhradu ušlého zisku zásadně možná za předpokladu, že rozpor s veřejným právem nebyl takového rázu, aby znemožnil žalobci vymožení jeho nároku na zisk soudní cestou. Pokud by naopak bylo zjištěno, že zisk žalobce byl právně nevymahatelný, neměl by žalobce na jeho náhradu nárok.
NS z výše uvedených důvodů vyhodnotil právní posouzení soudů nižších stupňů jako neúplné a tudíž nesprávné. Pokud soudy v novém řízení dojdou k závěru, že nárok žalobce na zisk byl vymahatelný před příslušnými soudy z hlediska soukromého i veřejného práva, je třeba se zabývat otázkou, zda přiznání nároku žalobci brání nepoctivost jeho jednání jako druhá skutková podstata § 6 odst. 2 věta první občanského zákoníku.
Rozsudek sp. zn. 30 Cdo 477/2024 byl dnes vyhlášen na úřední desce Nejvyššího soudu, která je dostupná i v elektronické podobě na webu www.nsoud.cz.
Oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu
Podobné tiskové zprávy
Nejvyšší soud (NS) v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Svobody, Ph.D., který byl zároveň soudcem zpravodajem, a soudců JUDr. Pavla Simona a Mgr. Viktora Sedláka rozhodl v právní věci žalobkyně, která se v civilním řízení domáhala náhrady nemajetkové újmy způsobené opakovanými výslechy v trestním řízení, kde vystupovala jako nezletilá dívka traumatizovaná tím, že byla od šesti let až do dovršení čtrnácti let věku znásilňována vlastním otcem.
Senát Nejvyššího soudu ve složení z předsedy Davida Vláčila, soudkyně zpravodajky Hany Poláškové Wincorové a soudce Karla Svobody, rozhodl dne 13. 11. 2024 o dovolání obchodní společnosti, která poskytovala sportovní a wellness služby a která se žalobou domáhala vůči státu náhrady škody způsobené jí mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví v době pandemie COVID-19.
Nejvyšší soud, jenž je národním koordinátorem pro evropský identifikátor judikatury (ECLI – European Case Law Identifier) za Českou republiku, v průběhu letních měsíců tohoto roku dokončil závěrečné technické fáze procesu zavedení ECLI na všech třech vrcholných soudech České republiky. Zatímco do letošního léta byla Evropské komisi pro účely unijního online vyhledávače (ECLI Search Engine) zasílána data Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, nově se přidala též data Nejvyššího správního soudu.