Podle Nejvyššího soudu je nutné zvážit, zda jsou opakované výslechy nezletilých obětí sexuálních trestních činů nezbytné a zda neohrožují jejich další traumatizaci

Žalobkyně v rámci trestního řízení vypovídala celkem sedmkrát. Při hlavních líčeních byl otec žalobkyně vykázán do sousední místnosti, kde v přítomnosti justičního strážníka poslouchal výslech žalobkyně, výslechu byla přítomna vždy alespoň opatrovnice dítěte, ve dvou případech pak též znalec (psycholog), u posledního výslechu byl též zmocněnec žalobkyně. K opakovaní výslechu žalobkyně došlo jednak proto, že kvalita audiozáznamu nebyla dostatečná (šlo zhojit přečtením přepisu audiozáznamu) a dále především proto, že žalobkyně svou usvědčující výpověď odvolala s tvrzením, že si vše vymyslela. Odvolací soud (Městský soud v Praze) uvedl, že nemá žádnou pochybnost o tom, že v posuzovaném trestním řízení opakované provedení výslechu žalobkyně bylo nezbytné k tomu, aby došlo k odhalení a spravedlivému potrestání pachatele, a že průběh výslechů byl zcela odpovídající zákonu. 

V průběhu trestního řízení byla žalobkyně hodnocena psychologickým znaleckým posudkem, který u ní konstatoval nestabilní poruchu osobnosti. K rozvoji této poruchy dle posudku došlo zejména dlouhodobou traumatizací ve formě chování otce žalobkyně, ale i vlivem protrahovaného soudního procesu. Žalobkyně kvůli této poruše reagovala na stresující události záměrným sebepoškozováním ve formě řezání se, pálení se a intoxikace léky.

Podle NS je nutné zvážit, zda byly opakované výslechy žalobkyně nezbytné a zda neohrozily její další traumatizaci. Podle NS je vyhodnocení třeba provést adresně pro každý z opakovaných výslechů. Protože odvolací soud k takovému vyhodnocení nepřistoupil, je jeho posouzení neúplné a tudíž nesprávné. NS zdůraznil, že je třeba chránit práva obětí trestných činů a zajistit, aby nebyly vystaveny sekundární viktimizaci.

Nesprávný úřední postup, jenž vyústil v opakovaný výslech nezletilé, může spočívat i v tom, že skutečnosti, které mohly být zjištěny při výslechu jediném (nebo při již uskutečněném předchozím výslechu), zjištěny nebyly, a proto bylo nutno je zjišťovat při výslechu dalším. Jestliže taková situace nastala, byl tím porušen příkaz minimalizace zásahu do práv poškozené nezletilé osoby prováděním jejích opakovaných výslechů a zároveň je dáno pochybení na straně orgánů činných v trestním řízení, které mají zásadně vyslechnout zvlášť zranitelnou osobu způsobem, aby opakovaný výslech už nebyl potřeba.

Rozhodnutí NS je důležité pro ochranu práv obětí trestných činů a pro zajištění spravedlivého procesu. Ukazuje, že i když jsou opakované výslechy nezbytné k odhalení pachatelů, je třeba je provádět s ohledem na práva a zájmy obětí. NS proto rozsudky soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení. 

Rozsudek sp. zn. 30 Cdo 2865/2024 byl dnes vyhlášen na úřední desce Nejvyššího soudu, která je dostupná i v elektronické podobě na webu www.nsoud.​cz.

Bc. Gabriela Tomíčková

tisková mluvčí