Nejvyšší soud zorganizoval třídenní návštěvu předsedkyně Nejvyššího soudu Státu Izrael Esther Hayut v České republice

Izraelská a česká strana se navzájem podrobněji seznámily se svými soudními systémy, statistikami z rozhodovací činnosti a aktuálně se informovaly také o dopadech koronavirové pandemie na rychlost řízení a obecně práci soudů. Jak shrnuje předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy, situace v Izraeli byla v době pandemie ještě o něco složitější, než v České republice: „Nejvyšší soud Státu Izrael zaznamenal, na rozdíl od poznatků, které máme doposud z našich soudů, v době pandemie výrazné zvýšení nápadu věcí, které bezprostředně souvisely s protiepidemickými opatřeními tamní vlády. Izraelské soudy jsou přitom už tak velmi přetížené. V zemi, která má 9 milionů obyvatel, se každoročně zahajuje na 850 tisíc nových soudních řízení. Aby soudy v Izraeli mohly i v době pandemie nadále efektivně rozhodovat, stejně jako u nás zapojily do své činnosti mnohem častěji než dříve videokonferenční zařízení pro výslechy obviněných i svědecké výpovědi svědků.“

Izraelská delegace má v úterý odpoledne a večer na programu také návštěvu Ústavního soudu, ve středu 14. září pak zavítá do Prahy, kde ji na Pražském hradě přijme prezident Miloš Zeman.

Nejvyšší soud udržuje s představiteli Nejvyššího soudu Státu Izrael dlouhodobě přátelské vztahy. Například v březnu 2019 se s paní Esther Hayut přímo v Tel Avivu setkal tehdejší předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, který se v Izraeli účastnil mezinárodní konference Finančního akčního výboru (FATF) k problematice praní špinavých peněz a financování terorismu. Právě tehdy pozval bývalý předseda Nejvyššího soudu předsedkyni Nejvyššího soudu Státu Izrael na reciproční návštěvu do Brna.

„Je logické a pro obě naše země jistě prospěšné, když se vedle rozsáhlé spolupráce hospodářské, kulturní anebo například v turismu, pravidelně setkávají také nejvyšší představitelé justice. Svět se globalizoval, k Izraeli máme v mnoha oblastech blíže, než v minulosti. Vzájemná výměna zkušeností je prospěšná a může být poučná pro obě strany. Je potřebné poznat také mnohá izraelská specifika, která se týkají tamní justice, pomůže to do budoucna v dalším rozvoji našich dobrých vztahů,“ vysvětluje Petr Angyalossy.

Izraelské soudnictví vychází ze systému common law, sestává přitom nejen ze sekulárních, ale i z náboženských soudů. Těchto náboženských soudů je dokonce několik, zřízeny jsou pro jednotlivá náboženství a mají obecně jurisdikci v otázkách osobního stavu, tedy například sňatků, rozvodů, opatrovnictví anebo adopce. Izrael nemá psanou ústavu, která je nahrazena takzvanými Základními zákony Izraele. Aktuálně je jich třináct, některé z nich mohou být dokonce i v současnosti měněny kvalifikovanou většinou poslanců stodvacetičlenného jednokomorového parlamentu Knessetu. Přesto si izraelské soudnictví dokáže udržet svoji politickou nezávislost, veřejnou důvěru a respekt. Předsedkyně Nejvyššího soudu Státu Izrael je současně hlavou celého soudnictví v zemi a díky tomu disponuje také mnoha zvláštními pravomocemi.

Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností