Civilní i trestní právo procesní v novém

Brzo se pravděpodobně dočkáme změn obou stěžejních kodexů procesního práva. Slibují posílení stávajících institutů i jejich zjednodušení nebo zrychlení řízení.

Rekodiikace dvou stěžejních procesních předpisů – občanského soudního řádu i trestního řádu – by uvítali jak zástupci právnických profesí, tak veřejnost. V jakém stavu se dnes práce na těchto zákonech nachází a je třeba připravit zcela nový zákon nebo je výhodnější jít cestou novelizace stávajícího předpisu?

Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka, který je předsedou rekodiikační komise k občanskému řádu soudnímu, jde v otázce, zda zvolit spíše rekodiikaci, nebo novelizaci, především o právně-politické rozhodnutí. „Dříve, než je stát učiní, by ale měl vědět, proč měnit, jak měnit, co změna přinese a jaké bude mít náklady. Jinými slovy, je nutná analýza stávajícího stavu, v úvahu přicházejících možností jeho změny a analýza dopadů. Z tohoto pohledu jsme, jde-li o případnou rekodiikaci procesního práva, stále na začátku procesu,“ říká Šuk.

Dosavadní jednání však podle něj zatím naznačují, že rozumnější bude přistoupit k novelizaci, ke které se i sám přiklání. Důležitý podle něj je však uvážlivý přístup. „Nejsem přítelem radikálních či unáhlených změn právní regulace. Současně naprosto nesouhlasím s tezí, podle které je stávající procesní úprava zcela nevyhovující a nepoužitelná. Neříkám, že je bez vad, ale v základu ji považuji za rozumnou,“ dodává s tím, že by měla být provedena novelizace těch částí stávající úpravy, které činí v praxi potíže. Pro kompletní rekodiikaci však zatím nenachází dostatek racionálních argumentů. „Osobně bych velmi uvítal i jisté zestručnění či zobecnění textu zákona, jenž by neměl regulovat každý detail. Ale tuším, že to bude obtížně prosaditelné,“ dodává.

Soudci znají bolavá místa
Mezi nejpalčivější nedostatky civilního procesu Šuk řadí podobu koncentrace řízení či rozhodování o nákladech řízení, rigidní pravidla pro odůvodňování prakticky každého rozhodnutí či poměrně rozvětvené opravné prostředky a další nástroje, jejichž prostřednictvím lze snadno natahovat řízení na neúměrnou délku. „Můj pohled na procesní právo a jeho případné slabiny je logicky ovlivněn tím, že jsem již poměrně dlouho soudcem Nejvyššího soudu. Podobu a aplikaci procesního práva vnímám především optikou problémů či otázek, které vyvstávají v dovolacím řízení. Proto je nutné, aby se na identiikaci slabých míst a na návrzích, jak je ošetřit, podíleli také ti, kteří stojí takříkajíc v první linii,“ vysvětluje Šuk a dodává, že jimi jsou především soudci z prvních a druhých stupňů a advokáti věnující se agendě soudních řízení.

Advokát Matěj Bolek spatřuje největší úskalí v současné právní úpravě znalců, která, ač je řešena speciálním zákonem, s civilním procesem úzce souvisí. „Věřím, že nejsem jediný, kdo zastává názor, že s navýšením odměny znalců vzroste také zájem mezi odborníky o znalectví, a vyšším počtem znalců tak dojde i ke zkvalitnění znalectví jako takového. Z praxe mám zkušenost, že znalecký posudek je vyžadován téměř v každém soudním sporu,“ tvrdí Bolek. Žádné nové instituty podle něj v „novém“ civilním řádu potřeba nejsou, posílil by však některé stávající, jimž podle jeho slov není věnována dostatečná pozornost. „Jde například o institut přípravného jednání, které dle mého názoru soudy využívají velice omezeně, a to i ve skutkově složitých případech, kde by využití tohoto institutu bylo namístě. Dle mého názoru by možná překvapivě pomohlo, kdyby došlo ke změně náhrad nákladů soudního řízení. Jsem zastáncem paušálního určení náhrady nákladů řízení, samozřejmě v limitech stanovených Ústavním soudem, které naznačil ve svém nálezu, kterým zrušil přísudkovou vyhlášku,“ vysvětluje Bolek.

Šuk sice přiznává, že práce na novém civilním řádu jsou v podstatě v počáteční fázi, novelizace bychom se ale mohli dočkat poměrně brzo. „Vydámeli se cestou rozumné a uměřené novelizace, cílící na konkrétně vytipované slabiny civilního procesu, může být výsledek na stole relativně rychle. Odhadem do dvou let. Kompletní rekodiikace, nemá-li být jen nepromyšlenou změnou pro radost ze změny či pouhým převzetím náhodně vybrané zahraniční úpravy, je práce na mnohem, mnohem delší dobu," upozorňuje.

Trestní řád je za dveřmi Naopak práce na základním kamenu trestního řízení jsou takřka u konce. „Paragrafované znění trestního řádu včetně důvodové zprávy je prakticky připraveno, zbývá projednat již jen malou část v takzvané velké Komisi pro nový trestní řád, která by se měla sejít ještě do letošních prázdnin. Pak bude třeba připravit doprovodný změnový zákon,“ říká Jiří Říha, který předsedá komisi pro rekodiikaci trestního procesu. Jak budou práce pokračovat a zda se návrh na přijetí nového trestního řádu dostane do sněmovny v tomto volebním období, si odhadnout netroufá, zejména s ohledem na rychlost připomínkových řízení či například prioritní řešení naléhavějších otázek typu koronaviru či války.

Nový trestní řád je podle Říhy potřeba, protože zatímco doposud proběhla rekodiikace trestního práva hmotného, stávající trestní řád je více než 60 let starý a jeho nynější podoba je přes četné novelizace velice vzdálená té z roku 1961. „Strukturou i koncepčně již není zcela vyhovující jej jen opakovaně takto měnit. Jedná se však o evoluci, navazujeme na stávající systém, který v některých ohledech ponecháváme, v některých měníme,“ vysvětluje Říha.

Podle advokáta Jakuba Šefrny by se měl trestní proces zejména zrychlit, nikoli však na úkor obviněných či poškozených. „K tomu by mohlo pomoci již diskutované zrušení soudců z lidu. Za vhodné by také mohlo být považováno koncepční sjednocení trestního řádu s trestním zákoníkem, které bohužel nebylo realizováno při přijetí posledního jmenovaného kodexu,“ popisuje svou představu Šefrna a poukazuje na další, podle něj významný, nedostatek: „Během trestního řízení mnohdy dochází k porušení práv obviněných. Některé instituty, například prostorové odposlechy, totiž nejsou dostatečně správně a rozsáhle upraveny. Takové nedokonalosti musí pak opravovat judikatura, která tak ovšem nečiní zpětně.“

Jednou ze zásadních změn by měla být podle Říhy nová úprava opravného řízení, především zásadně posílená apelace na úkor kasace v řízení o odvolání, nově by totiž měl odvolací soud možnost rozhodnout i o vině obviněného, i když byl obviněný v hlavním líčení obžaloby zproštěn.

Zmíněnou úpravou odvolacího řízení, a ve spojitosti s tím i navazujícího dovolacího řízení, otevřeného pro případ změny ze zprošťujícího rozsudku na odsuzující v odvolacím líčení zase komise v dosavadních pracích reaguje na soudní ping-pong v některých kauzách, v nichž soud prvního stupně obžalovaného opakovaně viny zprošťuje, i když odvolací soud takové rozsudky ruší a má za to, že je třeba obviněného odsoudit, avšak nemůže dát soudu prvního stupně pokyn, k jakým skutkovým závěrům má dospět či jaké důkazy hodnotit.

Dále také komise zamýšlí zcela zrušit stížnost pro porušení zákona jako nesystémový pozůstatek dřívější úpravy. Nově se v návrhu dočkáme například ustanovení o ochraně důvěrnosti komunikace mezi obhájcem a obviněným, pozornost bude věnována i způsobu řízení o předběžném umístění osoby do ochranného léčení nebo zabezpečovací detence pro ty osoby, které z důvodu nepříčetnosti nelze stíhat. Trestní stíhání je pak třeba zastavit a propustit je z vazby na svobodu, ač představují nebezpečí pro společnost. Změnit by se měl i způsob zahájení trestního stíhání, a to sdělením obvinění. Říha připomíná, že mnoho dílčích změn bylo již zavedeno četnými novelizacemi, což se týká například konsenzuálnch způsobů řešení trestních věcí na počátku hlavního líčení, které byly zcela převzaty z prací na rekodiikaci.

„Změn je opravdu hodně a nelze je stručně vypočítat. Jde především právě o reakci na určité nedostatky stávajícího trestního procesu, který ale jinak funguje vcelku dobře – dobré věci proto ponecháváme, například po zásazích Ústavního soudu zůstává v zásadě bez výrazných změn vazební řízení. Zde snad je určitou novinkou takzvaná domácí vazba jako jakási obdoba domácího vězení, a to s elektronickou kontrolou obviněného,“ dodává Říha.

Zdroj:
Právní rádce