Soudní úředníci dostanou přidáno méně, než čekali
Kvůli nízkým platům, které jsou podle místopředsedy Nejvyššího soudu JUDr. Petra Šuka až o čtvrtinu nižší, než je průměr ve státní správě, neustále odcházejí lidé, kteří si v jiných úřadech vydělají více. A na některých soudech už podle Šuka kvůli tomu uvažují o stávkové pohotovosti. „Zatím jsme je dokázali přesvědčit, že děláme vše pro to, aby se situace zlepšila,“ uvedl. Platy soudních úředníků v Česku vzrostou během následujících tří let nejméně o 5 000, aby se zabránilo kolapsu soudů. S ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) se na tom dohodl na úterní schůzce JUDr. Petr Šuk. Ten je mluvčím platformy, která na kritický stav v justici upozorňuje.
Soudní úředníci dostanou přidáno méně, než čekali
Platy soudních úředníků v Česku vzrostou nejméně o 5 000 Kč během následujících tří let, aby se zabránilo kolapsu soudů. Průměrný plat zaměstnanců soudu je o čtvrtinu nižší než průměr ve státní správě, což vede k odchodu zaměstnanců. Navýšení platů bude financováno z rozpočtové rezervy a mělo by stát zhruba 130 milionů Kč letos.
Možný kolaps soudů je zažehnán. Alespoň prozatím. Platy více než devíti tisíc soudních úředníků potřebných pro chod justice během následujících tří let vzrostou nejméně o pět tisíc korun. S ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) se na tom dohodl na úterní schůzce místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Ten je mluvčím platformy, která na kritický stav v justici upozorňuje.
Kvůli nízkým platům, které jsou podle Šuka až o čtvrtinu nižší, než je průměr ve státní správě, neustále odcházejí lidé, kteří si v jiných úřadech vydělají více. A na některých soudech už podle Šuka kvůli tomu uvažují o stávkové pohotovosti. „Zatím jsme je dokázali přesvědčit, že děláme vše pro to, aby se situace zlepšila,“ uvedl.
Zatímco průměrný plat ve státní správě loni činil přes 43 tisíc korun, zaměstnanci soudu – například zapisovatelky – berou v průměru jen 35 tisíc korun. Kvůli tomu se u některých soudů ročně obmění více než 25 procent pracovníků. To platí například pro Okresní soud pro Prahu- východ. Ten má 79 tabulkových míst a za čtyři roky z něj odešlo 95 zaměstnanců.
„Sídlíme v centru Prahy a konkurence ostatních zaměstnavatelů je obrovská. Když ti schopní pracovníci zjistí, co u nás dostanou po zaučení, logicky míří jinam,“ popisuje předsedkyně soudu Jana Stejskalová. Podle ní ale nestačí jednorázové zvýšení, ale je potřeba systémovou změnu.
Tou by podle Šuka mělo být právě dohodnuté dorovnání platů. Ještě letos by pracovníci soudů měli dostat přidáno v průměru 1700 korun hrubého měsíčně, další dva roky zhruba po dvou tisících korunách. Případně i více, pokud poroste i průměrný plat ve státní správě. Státní rozpočet by mělo toto navýšení letos vyjít na zhruba 130 milionů, které mají být kryty z rozpočtové rezervy.
Růst příjmů je ovšem menší, než soudy čekaly. Šuk původně dojednával, že navýšení bude až o osm tisíc – aby to odpovídalo průměrnému platu ve veřejné správě. Ministerstvo financí ale z tohoto průměru vyjmulo platy učitelů a ozbrojených složek, které jej výrazně zvyšují.
„Není to řešení, které justici spasí, ale je to kompromis a počátek nápravy,“ hodnotí Šuk. Kdyby se ovšem nic nezměnilo, hrozilo by podle něj, že soudy začnou zpomalovat a kvůli nedostatku pracovníků možná i zkolabují.
Přidává se ale nejen na soudech. Od počátku letošního roku došlo ke zvýšení notářských tarifů na necelý dvojnásobek. A podobně se zvedly i odměny znalcům a tlumočníkům, které proplácí stát. Ti už kvůli zpřísnění pravidel a současně nízkému znalečnému houfně vraceli znalecká razítka.
Letos by mělo dojít také ke zvýšení advokátního tarifu, který se měnil naposledy v roce 2006. Podle návrhu ministerstva spravedlnosti by měl vzrůst zhruba o dvě třetiny. Advokátní tarif se používá tehdy, když se klient nedomluví s advokátem na smluvní odměně. Například když musí hradit náklady prohraného soudního řízení. Stát by to mělo vyjít na půl miliardy korun ročně.
Další jednání o platech zaměstnanců soudů se budou podle Šuka odvíjet od personálního auditu české justice. Ten má začít na podzim, má stát 15 milionů korun a celý jej zaplatí Evropská unie. „Odhaduji, že dospěje k tomu, že bude potřeba o trochu méně soudců a výrazně víc odborného soudního personálu,“ uvádí Šuk.
Na některých soudech už kvůli výši platů uvažovali o stávkové pohotovosti.
Zaměstnanci v justici dostanou přidáno, řekl místopředseda NS Šuk po jednání s Blažkem
Místopředseda Nejvyššího soudu, Petr Šuk, vyjednal zvýšení platů pro zaměstnance soudů, přestože vláda hledá úspory ve všech oblastech. Průměrný plat v justici by měl v roce 2025 dosahovat nejméně 40 tisíc korun, ale platy se budou postupně zvyšovat již nyní. Soudy obdrží první třetinu částky z vládní rozpočtové rezervy.
Zaměstnanci v justici dostanou přidáno, řekl místopředseda NS Šuk po jednání s Blažkem
I přes škrty ve státním rozpočtu se místopředsedovi Nejvyššího soudu Petru Šukovi podařilo vyjednat, že zaměstnanci soudů dostanou přidáno. Průměr platu v justici by měl v roce 2025 dosahovat nejméně 40 tisíc korun. Postupně se ale platy začnou zvyšovat už nyní. Šuk dnes v Poslanecké sněmovně jednal se zástupci ministerstva financí a ministerstva spravedlnosti. „Rád bych, aby se situace uklidnila. Není to konečná, jsme si vědomi, že to nestačí. Jednání budou určitě pokračovat,“ řekl po schůzce místopředseda Nejvyššího soudu České justici.
Podle informací České justice bylo jednání velmi těžké a nejdříve to vypadalo, že zaměstnanci v justici přidáno nedostanou . Vládní koalice totiž nyní v rozpočtu hledá úspory ve všech oblastech. Dokonce chce zmrazit i platy soudců a státních zástupců. Ministr o tom bude se špičkami soudů a státních zastupitelství jednat příští týden. „Jsme si vědomi složité pozice vlády, která řeší obrovský deficit. Současně to je první vláda, která s námi o platech administrativního personálu jedná. Výsledkem je velký kompromis. Nejsem s ním spokojen, ale v současné době představuje maximum možného,“ uvedl místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk po jednání.
V průměru o téměř deset tisíc korun více nyní berou zaměstnanci ve veřejném sektoru oproti zaměstnancům na soudech nebo státních zastupitelstvích. Zástupci justice v posledních měsících opakovaně varovali, že pokud nedojde ke srovnání platů, budou soudy na trhu práce nekonkurenceschopné a může dojít i ke kolapsu.
Do justice bude podle dnešní dohody od roku 2025 přicházet průměrný rozpočtovaný plat ve vládním sektoru, ale po odečtení průměrných platů ve školství a v ozbrojených složkách. Platy v justici tak budou mít specifický výpočet. „V letošním roce je tohle číslo necelých 40 tisíc korun. A my letos na zaměstnance do toho rozpočtu dostáváme 35 tisíc korun. Což znamená, že nám 5 tisíc korun chybí. O tuto částku na zaměstnance bude postupně zvýšen objem prostředků na platy zaměstnanců soudů,“ vysvětlil Šuk s tím, že průměrně by se plat zaměstnancům v justici měl zvednout zhruba o 15 procent a částka se pak bude zvedat vždy, když dojde k navýšení platů ve veřejném sektoru. K dorovnání dojde ve třech krocích; první zvýšení proběhne ještě letos, další v roce 2024 a v roce 2025 by již na platy zaměstnanců měla jít částka odpovídající průměrnému rozpočtovanému platu ve vládním sektoru bez školství a ozbrojených složek. „Je to samozřejmě méně, než jsme chtěli a než potřebujeme. Na druhou stranu je prostě třeba vidět realitu. “ myslí si místopředseda Nejvyššího soudu a zdůrazňuje, že tento stav nepovažuje za konečný. Klíčové podle něj nyní bude provést personální audit v justici a zaměřit se na to, jak by část práce soudců šla převést na asistenty a soudní úředníky. Soudců by ubylo a úředníci by pak logicky museli dostat opět přidáno. „Stát by ale zase ušetřil na platech soudců,“ vysvětluje Šuk.
V letošním roce soudy obdrží první třetinu částky, tedy přibližně 130 milionů korun, a to z vládní rozpočtové rezervy. O jejím uvolnění musí vláda nejprve rozhodnout. Průměrně tak zaměstnanci dostanou ještě letos přidáno 1500 až 1700 korun hrubého měsíčně.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) zatím dohodu se zástupci justice a ministrem financí komentoval zdrženlivě. „Dnes jsme se Zbyňkem Stanjurou a místopředsedou Nejvyššího soudu Petrem Šukem vedli jednání o platech zaměstnanců v justici. Myslím, že dohoda o odpovídajícím finančním ohodnocením (v aktuální situaci) práce justičního aparátu je dosažitelná,“ napsal ministr České justici.
Na to, že kvůli nízkým mzdám odcházejí kvalifikovaní pracovníci soudů, upozornila na svém sněmu i Soudcovská unie. Vysokou fluktuaci zaměstnanců registruje unie zejména ve velkých městech.
Soudci už dříve nastínili scénáře, které mohou nastat, pokud by vláda platy v justici nenavýšila. „Přinejmenším nastanou průtahy v řízeních. Ty horší scénáře vychází z toho, že odejdou všichni IT pracovníci. Takže já si ani nezapnu počítač,“ uvedl Petr Šuk na loňské tiskové konferenci . „Umím si představit, že odejde tolik lidí, že ten soud obrazně řečeno zavře. Přestane prostě fungovat,“ dodal. To by podle něj například znamenalo propuštění lidí z vazeb, protože by se nemohla konat vazební jednání.
Dnes zopakoval, že soudy stojí kvůli nízkým a nedůstojným platům svých zaměstnanců na hraně propasti. Podle něj je na tom nejhůře obslužný personál. „Úklid, údržba, řidiči. To jsou přesně lidi, bez kterých tady nebudeme,“ uvedl za soudce.
Podobné tiskové zprávy
Předseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Angyalossy upozornil prezidenta Petra Pavla jménem justičního grémia, že novela o zvyšování platů veřejných činitelů je protiústavní. V dopise mu navrhl obšírnější vysvětlení otázky soudcovských platů při osobním setkání. Vyplývá to z vyjádření, které ČTK poskytla mluvčí NS Gabriela Tomíčková. K vetu novely vyzvala prezidenta minulý týden Soudcovská unie, za protiústavní ji považuje i Svaz měst a obcí.
ROZHOVOR s Petrem Šukem, místopředsedou Nejvyššího soudu, o tom, jak Ústavní soud, byť v dobrém úmyslu, přinejmenším velmi znepřehlednil pojetí nevědomých mezer v zákonech a rozostřil pravidla pro soudcovské dotváření práva, což do budoucna přináší větší míru nejistoty pro celou řadu složitých právních případů.
Česká justice je v evropském srovnání relativně rychlá a levná, avšak zaostává v digitalizaci a modernizaci soudní struktury. Aktuální legislativní návrh na změnu pravidel dovolání k Nejvyššímu soudu by měl rozšířit přístup k soudnímu systému, ale zároveň zavádí selekci případů, což vyvolává obavy o spravedlnost a rovnost před zákonem. Nedostatečné zdroje a nejasnosti v judikatuře vedou k tomu, že lidé čelí různým rozhodnutím ve stejných případech, což narušuje princip rovnosti. Autor vyzývá k nutným změnám, aby se zajistila funkčnost a legitimita právního státu.