Stát justiční zaměstnance bere na hůl, uvedl ke stávce místopředseda Nejvyššího soudu
Rozpočet justice vzniká ve stylu "o nás bez nás", soudy jsou dlouhodobě podfinancované, sdělil místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Projevuje se to podle něj právě na platech justičních zaměstnanců, kteří od pondělka do středy stávkují. Pokud Česko chce mít kvalitní justici, musí ji zaplatit, poskytování ochrany právům a rozhodování o vině a trestu není nějaká nízkonákladová činnost, uvedl pro Aktuálně. cz Petr Šuk, jenž se angažuje v jednáních o platech nesoudcovských zaměstnanců v justici.
"Je-li naším úkolem zabezpečit chod soudů, musíme mít k tomu i odpovídající finance, včetně schopnosti adekvátně zaplatit zaměstnance soudů. To dlouhodobě nejsme," řekl Petr Šuk.
Vidí dva hlavní důvody. První spočívá ve způsobu sestavování rozpočtu. Justice se jako jediná ze tří mocí ve státě nijak nepodílí na tvorbě svého rozpočtu. "Ten se připravuje ve stylu mnichovské dohody, o nás bez nás," popsal Petr Šuk.
Druhým důvodem je podle místopředsedy Nejvyššího soudu skutečnost, že stát sice zaměstnavatelům ukládá, aby za stejnou práci platili stejnou mzdu, sám se tak ale nechová. Zaměstnanci soudů dostávají ve srovnání s jinými státními zaměstnanci, kteří vykonávají obdobnou práci, méně peněz. Stát je tak podle Petra Šuka lidově řečeno "bere na hůl".
"Naším cílem je změnit tuto praxi, zapojit do sestavování rozpočtu justice i její reprezentanty a jde-li o platy zaměstnanců soudů, dosáhnout toho, aby odpovídaly náplni a náročnosti jejich práce, jakož i odpovědnosti s ní spojené," doplnil Petr Šuk.
Prvním krokem je podle něj naplnění dohody, uzavřené s ministry financí Zbyňkem Stanjurou a spravedlnosti Pavlem Blažkem (oba ODS) v květnu 2023. Návrh státního rozpočtu na příští rok ale dohodu podle Petra Šuka nerespektuje.
Dohoda říkala, že na platy zaměstnanců soudů od roku 2025 půjde částka odpovídající průměrnému rozpočtovanému platu státního zaměstnance, bez přihlédnutí k ozbrojeným složkám a školství. Příští rok by to mělo být téměř 43 tisíc korun.
"Návrh státního rozpočtu však počítal s necelými čtyřiceti tisíci korun. To je jen o pár set korun více než letos. Nedivím se proto našim zaměstnancům, že jim došla trpělivost. A jsem přesvědčen, že pokud by návrh státního rozpočtu odpovídal dohodě, k žádné stávce by nedošlo," řekl místopředseda Nejvyššího soudu.
"Ačkoliv nemáme doposud oficiální čísla od ministerstva financí, naší dohodě zjevně neodpovídá ani částka 41 tisíc korun, kterou zástupkyním odborů přislíbili na čtvrtečním jednání ministři spravedlnost a financí. Přesto stále věřím, že nakonec ministr financí své slovo splní a dohodu dodrží," uvedl.
U Nejvyššího soudu stávkuje třetina zaměstnanců, veřejnost to ale prakticky nepocítí. Ústní jednání či veřejná zasedání se tam konají jen výjimečně. Soud tak funguje, byť v částečně omezeném rozsahu.
"Práci, která bude nyní po tři dny stát, pak budou muset odvést titíž zaměstnanci, kteří nyní stávkují. Vědí to, a přesto se stávky účastní, protože chtějí dát najevo svoji sounáležitost se zaměstnanci ostatních soudů," uvedl Petr Šuk. Doplnil, že na ostatních soudech je situace mnohem složitější, stávku tam veřejnost pociťuje naplno.
Celý článek naleznete zde:
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/rozpocet-justice-vznika-ve-stylu-o-nas-bez-nas-uvedl-mistopr/r~49873ed2855211ef9a9dac1f6b220ee8/
Podobné tiskové zprávy
Předseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Angyalossy upozornil prezidenta Petra Pavla jménem justičního grémia, že novela o zvyšování platů veřejných činitelů je protiústavní. V dopise mu navrhl obšírnější vysvětlení otázky soudcovských platů při osobním setkání. Vyplývá to z vyjádření, které ČTK poskytla mluvčí NS Gabriela Tomíčková. K vetu novely vyzvala prezidenta minulý týden Soudcovská unie, za protiústavní ji považuje i Svaz měst a obcí.
ROZHOVOR s Petrem Šukem, místopředsedou Nejvyššího soudu, o tom, jak Ústavní soud, byť v dobrém úmyslu, přinejmenším velmi znepřehlednil pojetí nevědomých mezer v zákonech a rozostřil pravidla pro soudcovské dotváření práva, což do budoucna přináší větší míru nejistoty pro celou řadu složitých právních případů.
Česká justice je v evropském srovnání relativně rychlá a levná, avšak zaostává v digitalizaci a modernizaci soudní struktury. Aktuální legislativní návrh na změnu pravidel dovolání k Nejvyššímu soudu by měl rozšířit přístup k soudnímu systému, ale zároveň zavádí selekci případů, což vyvolává obavy o spravedlnost a rovnost před zákonem. Nedostatečné zdroje a nejasnosti v judikatuře vedou k tomu, že lidé čelí různým rozhodnutím ve stejných případech, což narušuje princip rovnosti. Autor vyzývá k nutným změnám, aby se zajistila funkčnost a legitimita právního státu.