Vybráno z tisku: Jednací síň Nejvyššího soudu prošla zevrubnou rekonstrukcí. Najdeme ji v památkově chráněné funkcionalistické budově v Brně
Nejvyšší soud České republiky sídlí v brněnské budově ze 30. let, která byla o padesát let později doplněna o nadstavbu a dvorní přístavbu obsahující jednací sál. Ten nyní prošel zevrubnou rekonstrukcí. Dnešní památkově chráněná budova nejvyššího soudu byla postavena roku 1932 podle návrhu pozapomenutého brněnského architekta Emila Králíka (1880-1946) jakožto sídlo Všeobecného penzijního ústavu. V době, kdy funkcionalistická stavba sloužila Krajskému výboru KSČ, došlo k jejím značným stavebním úpravám – přibyla mansardová nástavba a nádvoří doplnil nový objekt jednacího sálu, který byl nyní předmětem rekonstrukce pod taktovkou studia Arch.Design. Celý článek magazínu EARCH naleznete zde.
Nejvyšší soud České republiky sídlí v brněnské budově ze 30. let, která byla o padesát let později doplněna o nadstavbu a dvorní přístavbu obsahující jednací sál. Ten nyní prošel zevrubnou rekonstrukcí.
Dnešní památkově chráněná budova Nejvyššího soudu byla postavena roku 1932 podle návrhu pozapomenutého brněnského architekta Emila Králíka (1880-1946) jakožto sídlo Všeobecného penzijního ústavu. V době, kdy funkcionalistická stavba sloužila Krajskému výboru KSČ, došlo k jejím značným stavebním úpravám – přibyla mansardová nástavba a nádvoří doplnil nový objekt jednacího sálu, který byl nyní předmětem rekonstrukce pod taktovkou studia Arch.Design.
„Jednací sál byl v 90. letech minulého století přepažen příčkou, aby se jeho zadní část mohla využít jako Knihovna Nejvyššího soudu. Tím se sál podstatně zmenšil a rovněž vizuálně nepůsobil reprezentativně. Nejvyšší soud ale neměl pro knihovnu jinde místo,“ přibližují důvody rekonstrukce architekti.
Situace se změnila v roce 2019, kdy došlo k otevření nové přístavby k soudní budově, která pojala i novou knihovnu a díky tomu se mohl jednací sál opět otevřít do celého prostoru dvorního objektu.
„Rekonstrukce prostoru jednacího sálu z velké části navazuje na původní provozní a dispoziční řešení, rekonstruovaný prostor je však doplněn o soudobé požadavky jak estetického charakteru, tak technického řešení. Celá budova je pod památkovou ochranou, tedy bylo nutné přistupovat k návrhu a realizaci s respektem a pokorou,“ říkají autoři návrhu.
Kromě navrácení důstojné podoby jednacího sálu bylo zapotřebí vyřešit řadu technických otázek. „Technicky netradiční řešení bylo zvoleno pro vzduchotechnické rozvody. Jednotka je umístěna v technickém prostoru pod jednacím sálem, který se nachází ve dvorním traktu. Trubní rozvody VZT jsou ze strojovny vedeny do jednacího sálu pod hledištěm. Samotné vzduchotechnické výdechy jsou pak umístěny v čelech stupňů hlediště, které byly v rámci rekonstrukce rozšířeny právě z toho důvodu. Díky tomuto řešení je jednak zajištěna požadovaná cirkulace vzduchu, ale také nebylo nutné vést rozvody VZT v prostoru nad podhledem,“ poznamenávají architekti ze studia Arch.Design.
Aby síň disponovala dobrou akustikou, doplňují stěny akustické absorpční panely. Pokud jde o barevné a materiálové řešení, vycházeli architekti z původního řešení domu, tak aby jeho interiéry působily jednotně. Největší jednací sál svého druhu v republice má nově kapacitu 140 míst k sezení, poradní místnost pojme až 10 soudců a využít lze také prostorné foyer.
Autoři: Nikola Krištofiaková, Terézia Rišková, David Zaplatil
Ateliér: Arch.Design
Spolupráce: David Blatecký
Země: Česká republika (Česko)
Město: Brno
Adresa:: Burešova 20, 657 37 Brno
Investor: Česká republika – Nejvyšší soud
Náklady: 31 000 000,-
Zastavěná plocha: 614 m2
Obestavěný prostor: 5465 m2
Projekt: 2021
Realizace: 2022
Článek naleznete zde:
https://www.earch.cz/architektura/clanek/jednaci-sin-nejvyssiho-soudu-prosla-zevrubnou-rekonstrukci-najdeme-ji-v-pamatkove-chranene-funkcionalisticke-budove-v-b