Ceska-justice.cz: Špičky justice: Soudy fungují jako levná výuková centra pro ostatní složky státu či soukromý sektor

Pracovníci v justici nemohou mít průměrně o téměř deset tisíc korun měsíčně méně než ostatní státní zaměstnanci. Zatímco průměrný plat státního zaměstnance byl loni 41 181 korun, v justici to bylo 32 800. Ze soudů a státních zastupitelství proto lidé utíkají a nové zaměstnance je stále obtížnější získat. Hrozí ohrožení fungování soudů. „Pokud někdo nastoupí, tak jen proto, aby získal praxi. Soudy fungují jako levná výuková centra pro ostatní složky státu či soukromý sektor,“ uvedl místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Stát podle něj diskriminuje justiční zaměstnance.

Zástupci justice dnes na tiskové konferenci varovali před hrozbou plíživého kolapsu justice. Pokud se platy v justici nedorovnají, hrozí zpomalení soudů a pokles vymahatelnosti práva v České republice. „Potřebujeme 1,5 miliardy korun navíc, abychom mohli naše zaměstnance zaplatit tak, aby zůstali,“ uvedl Šuk s tím, že je zázrak, že justice ještě funguje. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) je podle něj ve věci velice aktivní, ale naráží na postoj vlády kvůli napjatému rozpočtu.

Zapisovatelka u soudu podle předsedy Vrchního soudu v Praze Luboše Dörfla dávno pasivně nepřepisuje texty, ale musí znát elektronické systémy nebo má přístup do evidencí. „Efektivní zaškolení na takové pozici trvá až rok,“ uvedl. K exodu zaměstnanců dochází podle něj nejen na soudech a státních zastupitelstvích, ale i u justiční stráže.

Předsedkyně Okresního soudu Praha – východ Jana Stejskalová situaci ilustrovala na příkladu soudního asistenta Tomáše, který na soudu pracoval dva roky a byl velice schopný. „Ve výpovědi uvedl, že za plat 33 860 hrubého není schopen financovat své základní potřeby a že odchází výlučně z finančních důvodů,“ uvedla. Na „jejím“ soudu je taková fluktuace soudních úředníků, že od roku 2018 došlo ke kompletní obměně zaměstnanců.

Pokud nedojde k navýšení prostředků, soudní řízení se podle ní zpomalí, dojde podle Stejskalové k omezení jednacích dnů, prodlouží se doba nařizování jednání nebo vypracování rozsudku.

Předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích Martina Flanderová zmínila, že zaměstnanci soudů sedí se soudci v jednací síni nebo jsou na telefonu o víkendech, kdy se konají vazební jednání. „Jsme tu i kvůli našim zaměstnancům. Chceme jim ukázat, že za nimi stojíme a o jejich problémech víme. Nechceme zvýšit mzdy, chceme je dorovnat. Naši zaměstnanci nejsou na stejné lodi, ale v podpalubí,“ dodala. Nyní například zapisovatelky podle předsedy Městského soudu v Brně Jana Sedláčka chodí o víkendech na brigády do obchodního domu, aby situaci finančně zvládly.

Předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal dodal, že Kolegium předsedů soudů na problém podhodnocení platů soudního personálu upozorňuje dlouhodobě, ale bez výsledku. Podle něj předsedové musí přijímat pracovníky, kteří už při výběru nesplňují náročná kritéria. „Nemáme ale na výběr,“ upozornil.

Na to, že kvůli nízkým mzdám odcházejí kvalifikovaní pracovníci soudů, upozornila v sobotu po svém sněmu i Soudcovská unie. Soudy musí v některých případech dorovnávat ze svého rozpočtu mzdy na zákonem minimální stanovenou hranici. Vysokou fluktuaci zaměstnanců registruje unie zejména ve velkých městech. Prezident sdružení Libor Vávra zmínil, že nástupní mzda zapisovatelky u soudu činí přibližně 18 000 korun. V této souvislosti připomněl, že justiční aparát pracuje s citlivými údaji, například s databází osobních informací.

Vláda nepočítá s tím, že by od ledna zvýšila platové tarify zaměstnancům veřejné a státní služby. Základ výdělku se chystá zvednout o deset procent jen policistům, hasičům či vojákům. Ostatním profesím se má suma na platy zvýšit o čtyři procenta, peníze mají ale putovat do odměn.

Eva Paseková (autorka textu i fotografie v úvodu)
https://www.ceska-justice.cz/2022/10/spicky-justice-soudy-funguji-jako-levna-vyukova-centra-pro-ostatni-slozky-statu-ci-soukromy-sektor/