Nesprávné založení citlivých dat do spisu je porušením práva na soukromí, rozhodl Nejvyšší soud
Senát Nejvyššího soudu (NS) ve složení z předsedy Davida Vláčila, soudkyně zpravodajky Hany Poláškové Wincorové a soudce Karla Svobody, rozhodl o dovolání manželů, kteří se domáhali omluvy a finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jim nesprávným úředním postupem soudu v trestním řízení vedeném proti jednomu z nich, jež spatřovali v tom, že v rámci domovní prohlídky došlo k zajištění mobilního telefonu a tabletu obviněného, které obsahovaly mimo jiné i jeho komunikaci s obhájci a citlivá soukromá a osobní data týkající se obou manželů jako fotografie, krátká videa či jejich komunikaci.
K získání dat z těchto zařízení přibral soud znalecký ústav, znalecký posudek, jehož přílohu tvořil disk s veškerými získanými daty, založil do spisu a při hlavním líčení jeho kopie předal státnímu zástupci, ostatním obviněným a jejich obhájcům, aniž zohlednil, že příloha může obsahovat i takový důvěrný obsah, ačkoliv na to byl obviněným upozorněn.
Obvodní soud pro Prahu 2 žalobě částečně vyhověl, a to jak ohledně části požadované omluvy, tak i ohledně částečného peněžitého zadostiučinění, ve zbytku žalobu zamítl. Městský soud v Praze jako soud odvolací pak kromě částečného zrušení rozsudku soudu prvního stupně a zastavení řízení co do již poskytnuté omluvy, přiznané peněžité zadostiučinění oběma manželům snížil a v zamítaných výrocích rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Soudy prvního a druhého stupně dospěly k závěru, že se soud nesprávného úředního postupu, z něhož oběma manželům vznikla nemajetková újma, dopustil. Spatřovaly jej však pouze v předání znaleckého posudku státnímu zástupci, ostatním obviněným a jejich obhájcům.
NS se tudíž zabýval tím, jaký je správný postup soudu v případě zajištění nosičů dat a jejich obsahu zahrnujícího mimo jiné i komunikaci obviněného s obhájcem a údaje, které nejsou zcela zjevně potřebné pro trestní řízení a neoprávněně zasahují do práva na soukromí a na informační sebeurčení, a dospěl k závěru, že v takovém případě je nesprávným úředním postupem soudu to, že neučinil v rozsudku konkretizovaná opatření, aby taková data nebyla do trestního spisu založena. Skutečnost, že k těmto údajům jako k součásti spisu měli přístup a seznámili se s nimi státní zástupce a ostatní obvinění a jejich obhájci, nebo že se ve spisu stále nacházejí, je pak důsledkem tohoto nesprávného úředního postupu, k němuž lze přihlédnout při posuzování rozsahu újmy, ale samostatný nesprávný úřední postup již sama o sobě nepředstavuje.
NS proto oba předcházející rozsudky ohledně zamítnuté části peněžitého zadostiučinění každého z žalobců a v navazujících nákladových výrocích zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení. Ve zbytku pak bylo dovolání odmítnuto.
Rozsudek sp. zn. 30 Cdo 1849/2024 byl dnes vyhlášen na úřední desce Nejvyššího soudu, která je dostupná i v elektronické podobě na webu www.nsoud.cz.
JUDr. Hana Polášková Wincorová
soudkyně občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu
Podobné tiskové zprávy
Nejvyšší soud (NS) v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Svobody, Ph.D., který byl zároveň soudcem zpravodajem, a soudců JUDr. Pavla Simona a Mgr. Viktora Sedláka rozhodl v právní věci žalobkyně, která se v civilním řízení domáhala náhrady nemajetkové újmy způsobené opakovanými výslechy v trestním řízení, kde vystupovala jako nezletilá dívka traumatizovaná tím, že byla od šesti let až do dovršení čtrnácti let věku znásilňována vlastním otcem.
Senát Nejvyššího soudu (NS) ve složení z předsedy Pavla Simona, který byl zároveň i soudcem zpravodajem, a soudců Víta Bičáka a Viktora Sedláka vrátil k novému projednání případ, v němž soudy přiznaly žalobci na základě zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nárok na náhradu ušlého zisku. Žalobce se domáhal náhrady ušlého zisku za období, kdy byl omezen na osobní svobodě v důsledku nezákonného trestního stíhání. Tvrdil, že mu bylo znemožněno vykonávat výdělečnou činnost v USA, kde pracoval jako řemeslník a zaměstnanec, ale bez příslušného pracovního povolení.
Senát Nejvyššího soudu ve složení z předsedy Davida Vláčila, soudkyně zpravodajky Hany Poláškové Wincorové a soudce Karla Svobody, rozhodl dne 13. 11. 2024 o dovolání obchodní společnosti, která poskytovala sportovní a wellness služby a která se žalobou domáhala vůči státu náhrady škody způsobené jí mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví v době pandemie COVID-19.