Právní věty rozhodnutí schválené na zasedání trestního kolegia Nejvyššího soudu 23. 4. 2025

Trestný čin, Nedbalost, Pachatel, § 13, § 16, § 22 odst. 1 tr. zákoníku

I.  Nedbalostní trestný čin může spáchat jediný pachatel, nerozlišují se u něj žádné formy trestné součinnosti, tedy ani spolupachatelství (§ 23 tr. zákoníku), účastenství (§ 24 tr. zákoníku) a ani přímé a nepřímé pachatelství (§ 22 odst. 2 tr. zákoníku). U každé osoby, má-li být pachatelem nedbalostního trestného činu, se posuzuje samostatně, zda svým jednáním z nedbalosti kauzálně přispěla k následku, třebaže jeho způsobení záviselo i na jednání dalších osob.

Obecné ohrožení z nedbalosti, Okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, § 273 odst. 3 písm. a), odst. 4 tr. zákoníku

II.  Pachateli přečinu obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 tr. zákoníku lze klást za vinu i způsobení smrti další osoby [ve smyslu § 273 odst. 3 písm. a) nebo odst. 4 tr. zákoníku], která se sama na skutku podílela a kterou by jinak, nebýt její smrti, bylo možno označit také za pachatele trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2024, sp. zn. 4 Tdo 621/2024)

Zabrání věci, Zabrání náhradní hodnoty, Adhezní řízení, § 101, § 102 tr. zákoníku, § 228 odst. 1 tr. ř.

I.  Při rozhodování o náhradě škody podle § 228 odst. 1 tr. ř. způsobené na majetku státu (jeho organizační složky) je třeba zohlednit, zda k nápravě následků trestného činu nedošlo jiným způsobem, např. odčerpáním výnosů z něj uložením ochranného opatření zabrání věci (nebo náhradní hodnoty) podle § 101 a § 102 tr. zákoníku.

Zákaz dvojího přičítání téže okolnosti, Dotační podvod, § 42 písm. b), § 39 odst. 5, § 212 tr. zákoníku

II. Zohlednění ziskuchtivosti jako přitěžující okolnosti podle § 42 písm. b) tr. zákoníku u pachatele, který se dopustil majetkového obohacovacího trestného činu (např. dotačního podvodu podle § 212 tr. zákoníku), může být v rozporu se zásadou zákazu dvojího přičítání téže okolnosti. 

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 5 Tdo 454/2024)

Místní příslušnost, § 18 odst. 2 tr. ř.

Místní příslušnost soudu, v jehož obvodu čin vyšel najevo podle § 18 odst. 2 tr. ř., je založena místem, kde se o spáchání trestného činu poprvé dozvěděl policejní orgán nebo státní zástupce.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2024, sp. zn. 7 Td 47/2024)

Týrání svěřené osoby, Týrání osoby žijící ve společném obydlí, Jednočinný souběh, § 198, § 199 tr. zákoníku

I. Jednání naplňující znak týrání, jež pachatel primárně směruje vůči dospělé osobě (např. družce) žijící s ním ve společném obydlí ve smyslu § 199 tr. zákoníku a které současně zasahuje i svěřenou nezletilou osobu ve smyslu § 198 tr. zákoníku nepřímo takovým způsobem, že je vnímá jako silné příkoří, je jediným skutkem, který je třeba posoudit jako jednočinný souběh trestného činu týrání svěřené osoby podle § 198 tr. zákoníku a trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 tr. zákoníku. Uvedené platí, i když je jinak obecně z důvodu speciality prvně uvedeného ustanovení vůči druhému jednočinný souběh těchto dvou trestných činů vyloučen (jde-li o týrání téže osoby, která je současně osobou svěřenou i žijící ve společném obydlí).

Týrání svěřené osoby, Týrání osoby žijící ve společném obydlí, Jednočinný souběh, Skutek, Popis skutku, Ne bis in idem, § 198, § 199 tr. zákoníku

II. Pokud je v trestním řízení o jediném skutku původně právně kvalifikovaném jako trestné činy podle § 198 i § 199 tr. zákoníku zjištěno, že znaky jedné z uvedených skutkových podstat nejsou naplněny, je při vyslovení viny třeba náležitě upravit popis skutku tak, aby byla vyjádřena právní kvalifikace toho trestného činu, jehož znaky byly shledány naplněnými, není však možno o takovém skutku rozhodnout i zprošťujícím výrokem ohledně trestného činu, jehož znaky nebyly shledány (ty se jen tzv. vypustí a v odůvodnění se taková úprava popisu skutku i právní kvalifikace vysvětlí – viz k tomu obdobně rozhodnutí č. 11/2010 Sb. rozh. tr.).

Znalecký posudek, Důkaz, Neodkladné a neopakovatelné úkony, § 105 odst. 1, § 158 odst. 3 písm. b), § 160 odst. 4 tr. ř.

III.  Znalecký posudek opatřený před zahájením trestního stíhání podle § 158 odst. 3 písm. b) tr. ř. je následně v řízení před soudem použitelný jako důkaz, třebaže neměl povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu ve smyslu § 160 odst. 4 tr. ř. 

Znalec,Znalecký posudek, § 107 odst. 1 tr. ř., § 105 odst. 2 tr. ř., § 18 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech

IV.    Znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie nebo psychologie, není vyloučen z podání znaleckého posudku jen proto, že v téže věci zkoumal více osob, anebo že v jiné věci zkoumal tutéž osobu nebo osobu jí blízkou. Takové zapojení znalce se naopak může jevit jako vhodné pro možnost komplexního posouzení případu a jako hospodárné pro zkoumání shodných podkladů. 

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2024, sp. zn. 5 Tdo 120/2024)

Obecné ohrožení, § 272 odst. 1 tr. zákoníku

Požadavek ohrožení nejméně sedmi lidí (viz rozhodnutí č. 39/1982 a č. 46/2014 Sb. rozh. tr.) pro naplnění znaku „vydání lidí“ v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví u zločinu obecného ohrožení podle § 272 odst. 1 tr. zákoníku, pokud byl spáchán pachatelem po požití alkoholických nápojů v souvislosti s ohrožující jízdou jím řízeného automobilu, je splněn i tím, že se do požadovaného počtu zahrnou nejen přímí účastníci silničního povozu, popř. jiné osoby ohrožené jednáním pachatele, ale i osoby tvořící osádku tohoto automobilu, byť do něj nastoupily dobrovolně a věděly, že pachatel před jízdou požil alkoholické nápoje.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2024, sp. zn. 8 Tdo 598/2024)

Nástroj trestné činnosti, Propadnutí věci, § 135a, § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku

Za nástroj trestné činnosti ve smyslu § 135a tr. zákoníku lze považovat i vozidlo, jež pachatel užil k dopravení se na místo činu nebo k následnému odvozu odcizených věcí, a proto je možné rozhodnout o jeho propadnutí podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, byť takové vozidlo není uvedeno v popisu skutku. 

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2024, sp. zn. 6 Tdo 685/2024)

Stížnost pro porušení zákona, Dozor státního zástupce, § 266 odst. 1, § 268 odst. 1 písm. c), § 174 tr. ř.

Nejvyšší soud zruší pravomocné rozhodnutí soudu nebo státního zástupce na podkladě stížnosti pro porušení zákona, je-li zjištěná vada tohoto rozhodnutí nebo řízení mu předcházejícího takové závažnosti a intenzity, že nelze trvat na jeho právní moci (závaznosti a nezměnitelnosti). Tak tomu není v případě usnesení státního zástupce, jímž sice nesprávně podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítl včasnou stížnost obviněného proti usnesení, kterým policejní orgán podle § 160 odst. 1 tr. ř. rozhodl o zahájení jeho trestního stíhání, avšak současně přezkoumal zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí podle § 174 tr. ř.   

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2024, sp. zn. 6 Tz 54/2024) 

I. Nutná obhajoba, Obnova řízení, § 36a odst. 2, § 282 a násl. tr. ř.

Je-li dán některý z důvodů nutné obhajoby podle § 36a odst. 2 písm. a) až d) tr. ř., musí mít obviněný obhájce již od počátku řízení o návrhu na povolení obnovy řízení, pokud se ho podle § 36b odst. 1 tr. ř. nevzdal. Provedení obnovovacího řízení bez splnění této podmínky je vadou odůvodňující zrušení rozhodnutí v něm vydaného.

II. Vyloučení soudce, Obnova řízení, § 30 odst. 2, 4 tr. ř., § 282 a násl. tr. ř. 

Z rozhodování o návrhu na povolení obnovy řízení je podle § 30 odst. 2, 4 tr. ř. vyloučen i soudce, který v původním trestním řízení v téže věci rozhodoval před podáním obžaloby nebo návrhu na schválení dohody o vině a trestu o vazbě obviněného.

(Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 8. 2023, sp. zn. 1 To 66/2023)

Ochranné léčení, Přerušení trestního stíhání, § 99 tr. zákoníku, § 173 odst. 1 tr. ř.

Podmínkou uložení ochranného léčení podle § 99 tr. zákoníku není zahájení ani následné vedení trestního stíhání, proto ho lze uložit i po rozhodnutí státního zástupce o jeho přerušení podle § 173 odst. 1 tr. ř., třebaže takový postup bude spíše výjimečný. Povinností státního zástupce je opatřit všechny významné a potřebné důkazy pro rozhodnutí o jeho návrhu na uložení ochranného léčení.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2024, sp. zn. 8 Tz 37/2024)

Dohoda o vině a trestu, Odvolání, Náhrada škody, Státní zástupce, § 228, § 229, § 245 odst. 1, § 314r odst. 4 tr. ř.

Rozsudek, kterým byla schválena dohoda o vině a trestu (§ 314r odst. 4 tr. ř.), může státní zástupce napadnout podle § 245 odst. 1 tr. ř. odvoláním jen tehdy, je-li v rozporu se sjednanou dohodou. Jestliže obsahem dohody nebyl rozsah a způsob náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení, státní zástupce není oprávněn podat odvolání pro nesprávnost výroku o tomto nároku (§ 228 a § 229 tr. ř.), ani proto, že takový výrok učiněn nebyl.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2024, sp. zn. 7 Tz 46/2024)