Právní věty rozhodnutí schválené na zasedání trestního kolegia Nejvyššího soudu 15. prosince 2022
Nejvyšší soud pravidelně zveřejňuje spolu s anotacemi na svých internetových stránkách právní věty, popř. stanoviska, aktuálně schválené oběma kolegii. V zájmu co nejrychlejšího informování veřejnosti nově tyto právní věty publikuje co nejrychleji právě formou pravidelných tiskových zpráv. Právní věty schválené na zasedání trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 15. prosince 2022, jsou součástí této tiskové zprávy.
Ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky, § 146a tr. zákoníku
Omluvitelnou pohnutku ve smyslu § 146a tr. zákoníku zpravidla nemůže vyvolat předchozí nebezpečné jednání poškozeného jako účastníka silničního provozu, které bylo v rozporu s dopravními předpisy a obviněný jím mohl být rozhořčen.
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 11 Tdo 123/2022)
Řízení proti uprchlému, Doručování, § 302 tr. ř., § 43 odst. 1, 3 z. m. j. s.
Návrat obviněného do státu, jehož je státním občanem, nelze bez dalšího považovat za akt, jímž se obviněný vyhýbá trestnímu řízení ve smyslu § 302 tr. ř., zvláště když je známa adresa jeho pobytu v domovském státě.
Pokud soudy doručovaly obviněnému na adresu jeho pobytu v cizině např. obžalobu, předvolání k hlavnímu líčení a vyrozumění o konání veřejného zasedání k projednání odvolání přímo (tj. prostřednictvím provozovatele poštovních služeb), ačkoliv takový způsob doručování byl v rozporu s ustanovením § 43 odst. 1, 3 z. m. j. s., tak ani z bezúspěšného doručování těchto písemností nemohly vyvodit závěr, že jsou splněny podmínky pro konání řízení proti uprchlému.
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2022, sp. zn. 4 Tdo 73/2022)
Dohoda o vině a trestu, Stížnost, § 206b odst. 3, 4, § 314q odst. 3 až 5, § 314r odst. 2 tr. ř.
Proti usnesení, jímž soud prvního stupně v hlavním líčení neschválil dohodu o vině a trestu podle § 206b odst. 3 tr. ř., není přípustná stížnost. Ustanovení § 314r odst. 2 věty druhé a třetí tr. ř. se nepoužije.
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2022, sp. zn. 5 Tz 32/2022)
Řízení o odvolání, Dokazování, § 258 odst. 1, § 263 odst. 7 tr. ř.
Argumentace odvolacího soudu, že hodnocení důkazů je doménou nebo výsostným právem soudu prvního stupně, do něhož odvolací soud není oprávněn zasahovat a je jím vázán, nebo že odvolací soud neshledal extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními, takže nemůže zasáhnout do skutkových závěrů soudu prvního stupně, je v rozporu s koncepcí odvolacího řízení, jehož úprava naopak výslovně předpokládá, že předmětem přezkumu odvolacího soudu jsou jak hodnocení důkazů, tak skutková zjištění soudu prvního stupně [viz např. § 258 odst. 1 písm. b), c) tr. ř.].
Vázanost hodnocením důkazů soudem prvního stupně podle § 263 odst. 7 tr. ř. se projeví jen v souvislosti se změnou nebo doplněním skutkových zjištění odvolacím soudem a vztahuje se na omezený okruh případů, v nichž odvolací soud sám rozhoduje ve věci rozsudkem (§ 259 odst. 3 tr. ř.). Ustanovení § 263 odst. 7 tr. ř. se uplatní při zrušení rozsudku soudu prvního stupně z důvodů uvedených v § 258 odst. 1 písm. b), c) tr. ř., tedy přezkoumá-li odvolací soud hodnocení důkazů soudem prvního stupně a shledá-li je vadným a ve věci sám rozhodne.
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2022, sp. zn. 7 Tdo 850/2022)
Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, Subsidiarita trestní represe, § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, § 12 odst. 2 tr. zákoníku
Zákonné znaky přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku může naplnit i cizinec, jemuž bylo ve správním řízení uloženo vyhoštění a který se poté zdržoval na území České republiky, i když dosud proti němu nebyla použita donucovací opatření k výkonu vyhoštění podle čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie ze dne 16. 12. 2008 č. 2008/115/ES o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (tzv. návratová směrnice). Při úvahách, zda má být proti takovému cizinci uplatněna trestní odpovědnost za uvedený přečin a jaký trest za něj uložit, je třeba ovšem vycházet z eurokonformního výkladu ustanovení § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku vyplývajícího z judikatury Evropského soudního dvora a zabývat se též otázkou, proč nebyla použita donucovací opatření podle tzv. návratové směrnice, a to i se zřetelem k zásadě subsidiarity trestní represe (§ 12 odst. 2 tr. zákoníku).
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2022, sp. zn. 5 Tdo 274/2022)
Podobné tiskové zprávy
Nejvyšší soud pravidelně zveřejňuje spolu s anotacemi na svých internetových stránkách právní věty, popř. stanoviska, aktuálně schválené oběma kolegii. V zájmu co nejrychlejšího informování veřejnosti nově tyto právní věty publikuje co nejrychleji právě formou pravidelných tiskových zpráv. Právní věty schválené na zasedání trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 19. února 2025, jsou součástí této tiskové zprávy.
Nejvyšší soud pravidelně zveřejňuje spolu s anotacemi na svých internetových stránkách právní věty schválené oběma svými kolegii. V zájmu co nejrychlejšího informování veřejnosti publikuje čerstvě schválené právní věty také formou tiskových zpráv. Právní věty rozhodnutí, které byly schváleny při jednání občanskoprávního a obchodního kolegia dne 12. února 2025, jsou uvedeny v předkládané tiskové zprávě.
Nejvyšší soud pravidelně zveřejňuje spolu s anotacemi na svých internetových stránkách právní věty, popř. stanoviska, aktuálně schválené oběma kolegii. V zájmu co nejrychlejšího informování veřejnosti nově tyto právní věty publikuje co nejrychleji právě formou pravidelných tiskových zpráv. Právní věty schválené na zasedání trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 18. prosince 2024, jsou součástí této tiskové zprávy.