Námitky podjatosti

1. Obecně

Námitkami podjatosti se Nejvyšší soud zabývá v situaci, kdy je zde návrh na vyloučení soudce Nejvyššího soudu z rozhodování konkrétní věci zejména z důvodu jeho osobního vztahu k této věci nebo k osobám, kterých se věc přímo dotýká, anebo v případě, kdy soudce rozhodoval ve věci v nižším stupni. O takovém návrhu rozhoduje jiný senát Nejvyššího soudu a tento postup je stanoven v rozvrhu práce. U Nejvyššího soudu se vyloučení soudce z rozhodování projednává v agendě Td.

2. Kdo může vznést námitku podjatosti

Zákon konkrétně nevymezuje okruh osob, které jsou oprávněny vznést námitku podjatosti a učinit návrh na vyloučení soudce Nejvyššího soudu z rozhodování. Lze však dovodit, že to může být např. soudce samotný, státní zástupce nebo osoby, které mohou být rozhodnutím přímo dotčeny.

3. Řízení a rozhodnutí o námitce podjatosti

Nejvyšší soud projedná návrh vždy v neveřejném zasedání.

Pokud je námitka podjatosti shledána opodstatněnou, rozhodne se o vyloučení soudce Nejvyššího soudu z rozhodování věci a následně se postupuje podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu.

Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu o námitce podjatosti není přípustná stížnost.

Související předpisy:

• zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů

• ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů

• usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů

• zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů