Určení lhůty k provedení úkonu při průtazích v řízení
1. Obecně
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu je právní nástroj, který umožňuje straně v řízení požádat soud o stanovení konkrétní lhůty pro provedení určitého procesního úkonu, pokud se domnívá, že v řízení dochází k průtahům. Tento nástroj se využívá zejména v případech, kdy je soudní řízení z různých důvodů zdržováno nebo kdy některá ze stran řízení nedodržuje zákonné lhůty. Toto řízení je upraveno v § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů. U Nejvyššího soudu se návrhy na určení lhůty k provedení procesního úkonu projednávají v agendě Tul.
2. Kdo a kde může podat návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu může podat účastník řízení nebo osoba, která je označena jako strana řízení, pokud tvrdí, že zde dochází k průtahům. V trestním řízení to tedy bude zpravidla obviněný, státní zástupce nebo poškozený.
Návrh se podává u soudu, který vede řízení, v němž má docházet k průtahům.
3. Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu
Soud, u kterého je podán návrh, po ověření jeho náležitostí a odstranění případných vad následně:
a) provede ve lhůtě do 30 dnů od doručení návrhu všechny procesní úkony, kterých se navrhovatel domáhá, vyrozumí o tom navrhovatele a ten neprohlásí do tří dnů ode dne, kdy se o provedení úkonů dozvěděl, že na návrhu trvá, nebo
b) postoupí návrh soudu, který je příslušný ve věci rozhodnout, a to do pěti pracovních dnů ode dne doručení návrhu nebo od prohlášení účastníka, že na návrhu trvá i po vyrozumění o tom, že úkony byly provedeny.
- Nejvyšší soud je příslušný k projednání návrhu, pokud je zde tvrzení, že k průtahům dochází v řízení před vrchním soudem, případně v řízení u Nejvyššího soudu. Má-li jít o průtahy v řízení u Nejvyššího soudu, rozhodne o návrhu jiný senát tohoto soudu, který je k tomu příslušný podle rozvrhu práce.
4. Rozhodnutí o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu
Pokud Nejvyšší soud dospěje k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu k provedení procesního úkonu, u něhož se v návrhu namítají průtahy. Touto lhůtou je soud, který je příslušný k provedení procesního úkonu, vázán.
Naopak, jestliže Nejvyšší soud neshledá průtahy v řízení, návrh zamítne. Totéž učiní, pokud soud již provedl požadované úkony.
Proti rozhodnutí o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu není přípustný opravný prostředek.
Související předpisy:
zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů
usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů