Spory o příslušnost mezi soudy nižších stupňů

1. Obecně

Spory o příslušnost vedené u Nejvyššího soudu se týkají otázky, který soud má právo a povinnost projednávat danou věc a rozhodovat v ní za situace, kdy je Nejvyšší soud nejblíže společným nadřízeným soudem těch soudů, které spor vedou. U Nejvyššího soudu se spory o příslušnost projednávají v agendě Td.

2. Kdy a kdo může podat návrh

Návrh na rozhodnutí sporu o příslušnost předkládá Nejvyššímu soudu ten soud nižšího stupně, který se domnívá, že není příslušný k projednání určité věci, a který má sídlo v obvodu jiného vrchního soudu než ten soud, který je podle předkládajícího soudu příslušný k projednání této věci.

Spor může být veden ohledně místní nebo věcné příslušnosti soudů.

3. Řízení a rozhodnutí ve věci sporu o příslušnost

Nejvyšší soud projedná spor vždy v neveřejném zasedání.

Ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud určí, který soud je příslušný k projednání předložené věci. 

Jsou-li zde důležité důvody, může Nejvyšší soud rozhodnout též o odnětí věci příslušnému soudu a jejím přikázání jinému soudu téhož druhu a stupně.

Proti rozhodnutí učiněnému v řízení o sporu o příslušnost není přípustná stížnost.

Související předpisy:

• zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů

• ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů

• usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů

• zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů